Posel králi přednesl tuto hroznou věštbu. Král o tom nechtěl ani slyšet, a tak se královna začala bát, že by mohl vycouvat. Proto poštvala hladovějící ženy.
Jděte a přinuťte krále, aby splnil, co věštba přikazuje, jinak pomřeme hlady.
Král musil povolit, děti musely být obětovány. Zástupy lidí utichly. Najednou z bělostné mlhy vyskočil zlatý beran a poklekl před ustrašeného Frixa a Hellé. V mlze se ozval tichý hlas jejich matky.
Děti moje, přišla jsem vás zachránit. Jen se posaďte na berana a nebojte se.
Během cesty přes moře spadla Hellé z berana. Kvečeru smutný Frixos spatřil na obzoru hory. Pod horami se rozkládala úrodná země. Zlatý beran se snesl na hedvábný trávník před palácem. Frixos potkal krále Aiétése a ten ho pozval do paláce. Frixos mu vše řekl a vyvedl krále před palác, kde byl zlatý beran.
Moc děkuji.
Král poté donesl rouno do háje, zasvěceného bohu války Areovi, a přibil je zlatými hřeby na větev obrovského dubu. Dceru Médeiu požádal, aby mu z hlubin země zavolala strážce zlatého rouna.
Berana obětuji Diovi za své zachránění, ale zlaté rouno ti, králi, daruji.