Skvělý způsob, jak pro své studenty do praxe stanovení příběhu je nastavení je pro ně, aby se vizuální storyboard znázorňující kde každá kapitola se koná.
V této činnosti budou studenti vybrat kapitolu a rozhodne o nastavení. Ty vytvoří nastavení pomocí storyboard umění. Ve scénáři, každé nastavení by mělo být vizuálně zastoupeny, spolu s vysvětlením scény. Detaily, znaky a textové důkazy mohou být přidány k posílení nastavení.
Zde je příklad:
Nastavení kapitoly 1 je v kuchyni. Příběh začíná v kuchyni s tátou dělat pudinku. Příběh končí v kuchyni, když otec trestá chlapce k jídlu pudink tím, že jim vytvořit novou.
(Tyto pokyny jsou zcela přizpůsobitelné. Po kliknutí na „Kopírovat aktivitu“ aktualizujte pokyny na kartě Upravit úkolu.)
Vytvořte scénář zobrazující nastavení v každé kapitole Příběhy Julian Tells .
Začněte diskusi ve třídě tím, že požádáte studenty, aby představili své storyboardy a popisovali prostředí, které ilustrovali. To povzbuzuje studenty k využívání důkazů z textu a pomáhá ostatním vizualizovat různé scény.
Povzbuzujte studenty, aby se ptali spolužáků, proč si vybrali určité detaily nebo místa. To prohlubuje porozumění a podporuje respektující dialog o textových důkazech a interpretaci.
Řiďte studenty, aby identifikovali podobnosti a rozdíly mezi prostředími. Použijte tabuli nebo tabulku k výpisu vlastností, což pomáhá studentům vidět vzory a pochopit, jak prostředí ovlivňuje příběh.
Požádejte studenty, aby spojili jedno z prostředí Julianova s místem, které znají. To buduje empatii a osobní spojení s textem, čímž činí příběh významnější.
Vedu závěrečnou reflexi o tom, jak každé prostředí ovlivnilo postavy a děj. Povzbuzujte studenty, aby zvážili, proč autor zvolil určitá místa a jak tyto volby ovlivňují poselství příběhu.
Mapování prostředí pro 'The Stories Julian Tells' je vizuální organizér, ve kterém žáci ilustrují a popisují místa, kde se odehrává každá kapitola. To pomáhá žákům pochopit nastavení příběhu a jak ovlivňuje zápletku a postavy.
Žáci mohou vytvořit storyboard výběrem kapitoly, identifikací jejího prostředí a následným kreslením scén s postavami a důležitými detaily. Přidání textových důkazů a vysvětlení posiluje jejich porozumění každému prostředí.
Povzbuzujte žáky, aby hledali stopy v textu, například popisy míst, předmětů a akcí. Nechte je diskutovat své nápady a používat vizuály k posílení porozumění každému prostředí.
Mapování prostředí pomáhá žákům 3. a 4. třídy zlepšit čtenářské porozumění, vizualizovat příběh a spojit detaily z textu s reálnými zkušenostmi, čímž se literatura stává více poutavou a smysluplnou.
Tato aktivita mapování prostředí funguje dobře jak individuálně, tak s partnery. Skupinová práce může podnítit diskusi a kreativitu, zatímco individuální práce umožňuje osobní interpretaci a hlubší zaměření.