Situační ironie Definice: rozdíl mezi tím, co se očekává v příběhu nebo hře, a co skutečně nastane
Situační ironie je pravděpodobně nejčastějším typem ironie, se kterou v literatuře narazí čtenář. Autoři používají situační ironii k překvapení, intrikám a zapojování svých diváků. Když čtenář očekává, že se něco stane, ale objeví se něco jiného, čtenář pak může přemýšlet o rozhodnutích, motivacích a vztazích charakterů a událostí, k nimž došlo v příběhu. Většina lidí je v příběhu obeznámena s "spiknutím spiknutí"; to je obvykle, když autor používá situační ironii. Například ve Velkých očekáváních Charlesem Dickensem nastává situační ironie, když se zjistí, že slečna Havishamová není Pipovým dobrodincem, přestože ho vedla a čtenář věřil, že je. Místo toho Pip zjistí, že jeho dobrodiní je jeho odsouzený, který nemá žádnou stanici nebo majetek a je v Anglii uprchlíkem. Tato zápletková zápletka překvapuje nejen Pip, ale i čtenáře, a vede k novému dobrodružství pro Pipa na konci románu. Situační ironie se liší od dramatické ironie v tom, že publikum i postavy si neuvědomují pravdu, která je v dějství odhalena.
Nezapomeňte se podívat na náš článek, tři typy ironie!