Evropa je nejmenší z galilejských měsíců Jupitera objeveného Galileiem Galilei v roce 1610. Je to mladý měsíc s extrémně hladkým povrchem ledu.
Evropa objevil Galileo Galilei v roce 1610. Jeho objev společně s objevem Callisto, Ganymede a Io změnil způsob, jakým přemýšlíme o struktuře naší sluneční soustavy. Objev poskytl důkazy na podporu modelu Copernican heliocentric, nahrazujícího geocentrický model.
Evropa je nejmenší z Galilejských měsíců Jupitera. Je to šestý nejbližší měsíc planety. Měsíc byl pojmenován podle řecké mytologické postavy Europa, která je matkou krále Minos. Stejně jako všechny ostatní Galilejské měsíce je pojmenován podle milovníka řeckého boha Zeuse, jehož římské jméno je Jupiter. Evropa obíhá kolem Jupitera každé tři a půl dní. Měsíc je tupě zamčený k Jupiterovi, což znamená, že jedna strana vždy směřuje k planetě.
Předpokládá se, že Evropa má železné jádro, skalnatý plášť a tenkou atmosféru vyrobenou převážně z kyslíku. Zdá se, že Měsíc má velmi hladkou kůru, která vedla vědce, aby věřili, že měsíc je velmi mladý a má kůru z mražené vody. Někteří vědci věří, že pod ledovou kůrou může být tekutá voda. Vzhledem k tomu, že Měsíc má elipsovitou oběžnou dráhu, vzdálenost Europa od Jupiteru se mění, když dokončí svou revoluci. Tato změna ve vzdálenosti mění gravitační sílu a tvar měsíce, což způsobilo zlomeniny, které lze vidět na povrchu Evropy.
Evropa, stejně jako všechny galilejské měsíce, byla navštívena misí NASA Pioneer 10. Pioneerské mise poskytly některé snímky s nízkým rozlišením povrchu. Lepší obrazy povrchu se vrátily poté, co mise Voyager navštívila Jovian systém v roce 1979. Později vesmírná sonda Galileo strávila osm let kolem Jupitera od roku 1995. Tato mise nám poskytla nejobsáhlejší informace, které máme. Budoucí mise do Evropy se budou snažit zjistit, zda na Měsíci existují tekuté vodní oceány, protože existují vědci, kteří věří, že existuje potenciál pro život.
Evropa je jedním z největších měsíců Jupiteru, známá svým ledovým povrchem a možným podzemním oceánem. Na rozdíl od Měsíce Země, který je skalnatý a suchý, může mít Evropa vodu pod ledem, což ji činí důležitým cílem při hledání mimozemského života.
Vědci věří, že Evropa by mohla podporovat život, protože její pokrytý ledem povrch může skrývat kapalný oceán vody. Voda, teplo z přílivových sil a možné chemické živiny vytvářejí podmínky, které by mohly umožnit existenci jednoduchých forem života.
Studium Evropy a Měsíce Země pomáhá vědcům pochopit formování planet, geologii a potenciál života mimo Zemi. Obě poskytují stopy o historii a vývoji našeho slunečního systému.
Povrch Evropy je většinou hladký led s prasklinami, hřbety a málo kráterů. Jasná, zamrzlá krajina může skrývat hluboký oceán, což činí Evropu jedním z nejzajímavějších světů k průzkumu.
Missions to Europa focus on searching for water and signs of life beneath the ice, requiring advanced technology to survive harsh conditions. Moon missions mainly study geology, history, and are preparing for future human exploration.