Untitled Storyboard

Slidkalniņš: 1
vypravěč:na okraji města byl podivuhodný. Dům každý se ho bál. Až jednoho dne se jeden úředník a na pokyn starosty se do domu vydal.
Slidkalniņš: 2
Když pan úředník pochopil že to myslí vážně zkusil to jinak
Dobrá ale na úřadě práce nejste zapsáni, musíte pracovat oficálně.
Jako každý obyvatel města musíte platit daně, poplatky za tento dům co je vaše práce? Děti musí chodit do školy
Doo-oobrý d-een mo-ooc se omluvám, že ruším, ale bohužel to takhle dál nejde
Já jsem hejkal Hugo.
Zítra se u vás ještě stavím.
Jsme strašidla nikdy jsme nic neplatili, já jsem upířice Žofie.
O čem to mluvíte? Co takhle dál nejde?
Moc se to v tom nevyznám ale myslím si že je na čace moderjnější přístup zítra jdu do práce.
Slidkalniņš: 3
Já jsem upíříce né pradlena nebo kdo ví co, vždy jsem byla a taky nadále budu ten to úředník ať do práce žene někoho jiného.
Až přijde moc dlouho to nevydrží já své vlohy nezapřu, k čemu bych pak měla své zuby
Žofie on má ale pravdu nemůžeme zůstat stát na místě on mápravdu doba je jinde něž pře 300 lety za našeho mládí
Celý tento rozhovor pan úředník slyšel a to byla jeho poslední kapka k tomu aby odešel kdo by taky chtěl jednat se strašidly ve 21. století.

Izveidoti vairāk nekā 40 miljoni scenāriju plānu

Lai Izmēģinātu, nav Nepieciešama Lejupielāde, nav Kredītkartes un nav Nepieciešama Pieteikšanās!