Garth S.Jowett a Victoria O'Donnell poskytují jasnou a výstižnou definici propagandy ve své knize Propaganda & Persuasion (2014). Píšou: „Propaganda je záměrný, systematický pokus o utváření vjemů, manipulaci s poznáváním a přímé chování k dosažení reakce, která podporuje požadovaný záměr propagandisty“ (7). Jinými slovy, propaganda je systematická metoda manipulace a je docela úspěšná. Propaganda byla v politické sféře od 19. století hojně využívána k prosazování různých agend politiků, opozičních kandidátů a zájmových skupin. Propaganda se používá ke zdůraznění negativ nebo pozitiv myšlenek, osob nebo zákonů. Hitler hojně využíval propagandu k prosazování svých antisemitských myšlenek a své vize Německa v době po první světové válce. Ve Spojených státech byla propaganda využívána k posílení morálky pro širokou veřejnost během války a pro náborové účely.
Propaganda se do značné míry spoléhá na étos a patos a bude používat loga pouze v případě, že přistupuje k dalším dvěma. Strašně se nezabývá fakty, čísly nebo pravdou; místo toho propaganda spoléhá hlavně na emocionální reakce svého publika, aby generovala shodu a akci. Zatímco studenti mohou uznat, že v propagandě i reklamě se používají podobné techniky, propaganda je obecně považována za negativní termín, přestože jej lze použít k dosažení pozitivních cílů. Reklama obecně není negativním pojmem, ačkoli si klade za cíl psychologicky přimět své cílové publikum ke koupi produktu. Reklama se zabývá především zvyšováním tržeb; propaganda se naopak více zabývá změnou postojů a politiky veřejnosti.
Propaganda je definována zvláštními charakteristikami, které ji odlišují od přímých informací, a obvykle odhaluje skryté nebo tajné motivy. Mezi tyto vlastnosti patří:
Apeluje spíše na emoce (patos) než na intelekt
Informace jsou hodnotné a přistupují k úsudkům publika, předsudkům a smyslu pro etiku (étos)
Používá selektivní informace; nevyrovnané
Na úmyslech nebo motivech záleží; informace mají konkrétní cíl
Propaganda používá různá média k získání pozornosti a cílového publika. Mezi tato média patří:
| Vizuální a zvuková média |
|
|---|---|
| Internet |
|
| Umění a literatura |
|
| Projevy |
|
Existuje velmi zjevné použití propagandy, se kterou bude mnoho studentů obeznámeno, jako je antisemitská propaganda nacistického Německa nebo propagandistické plakáty ve Spojených státech během první a druhé světové války. Podívejte se na The Moon is Down od Johna Steinbecka, který byl napsán jako prodemokratická novela pro okupované země druhé světové války. Steinbeckova kniha byla považována za obrovský úspěch a byla skrytě přeložena a vydána podzemními rebely po celé Evropě.
V reakci na vzestup propagandy a obavy, že široká veřejnost neví, jak kriticky analyzovat informace, byl Institut analýzy propagandy založen v roce 1937 Edwardem Filene, Kirtley Mather a Clyde R. Millerem. Účelem institutu bylo poskytnout široké veřejnosti informace o typech propagandy, taktikách používaných v propagandě a strategiích k její analýze za účelem boje proti psychologickým účinkům a úspěchu těchto informací. Fungovala do roku 1942 a propagandu dělila do sedmi klíčových kategorií.
Vytváří pocit izolace pro členy publika, kteří se ještě nepřipojili k věci. Silně apeluje na náš pocit shody a touhy patřit do části skupiny.
Potvrzení známou, oblíbenou celebritou, politickou osobností nebo jinou entitou. To vytváří pocit důvěry a sympatie k věci kvůli osobě, která ji propaguje.
Schválení pravidelnými, obyčejnými lidmi, aby ukázali, jak jim politika nebo myšlenka pomohla. To vytváří pocit normálnosti myšlenky, která se propaguje, a ukazuje, jak její úspěch zapadne do každodenního života.
Používá techniky, které přistupují k předem vytvořeným pozitivním pocitům publika z něčeho a přenášejí je do propagované myšlenky. Při spojování emocí publika s touto myšlenkou se silně spoléhá na symboliku.
Používá jména, která vyvolávají negativní emocionální reakci, jako je strach, hněv nebo obtěžování. Srovnáváním osoby nebo myšlenky s něčím jiným, co je nenáviděno, publikum vytváří ve svých myslích spojení mezi těmito dvěma.
Používá selektivní informace k prezentaci pouze jedné strany argumentu nebo příběhu. Toto zaměření zobrazuje daný problém nespravedlivě a mnoho lidí může být ovlivněno jedním nebo druhým směrem kvůli neúplným informacím.
Používá silně načtená slova, která přistupují k pozitivním emocím cílového publika. Třpytivá obecnost obvykle využívá použití sloganů a pečlivě vybraná slova ve sloganech často oslovují ctnosti, kterých si publikum váží.
Knihy a hry, které byly klasifikovány jako propaganda:
Ačkoli tuto aktivitu lze použít pro více úrovní známek, níže jsou uvedeny společné základní státní standardy pro známky 9–10. Prohlédněte si prosím vaše společné základní státní standardy ohledně správných vláken odpovídajících stupni.
Skvělý způsob, jak nechat studenty porozumět propagandě, je nechat je vytvořit si vlastní propagandu. Samostatně nebo ve skupině nechejte studenty, aby si vybrali pravidlo nebo aspekt školy, který se jim nelíbí: detence, školní obědy, domácí úkoly, závěrečné zkoušky atd. Poté je nechte roztočit na něco pozitivního, aby to propagovali svým spolužákům. Při vytváření svého plánu by měli použít jeden z typů propagandy a být schopni vysvětlit, jak jejich strategie přistupuje k emocím publika. Pokud obsahují také loga a étos , měli by to zahrnout do svých vysvětlení. Požádejte studenty, aby vytvořili scénář, který mohou prezentovat třídě, která propaguje jejich téma pozitivně.
| Dovedný 33 Points | Rozvíjejících 25 Points | Začátek 17 Points | |
|---|---|---|---|
| Propaganda Obsah a Techniky | Student ukazuje minimálně 5 typů propagandy pro jejich zvolené téma školní. Jejich Hotový výrobek je kreativní, zajímavé a dobře využívá propagandy technik. Použité techniky jsou používány správně a storyboard dosahuje svých propagandistické cíle jsou přesvědčivé. | Student ukazuje minimálně 5 typů propagandy pro jejich zvolené téma školní. Jejich konečný výrobek je kreativní a koherentní. Některé techniky mohou být použity nesprávně, nebo mohou být zaměněny. Storyboard dělá dobrý pokus o bytí přesvědčivý kus propagandy. | Student ukazuje méně než 5 typů propagandy pro jejich zvolené téma školní. Jejich hotový výrobek nemá úsilí. Některé techniky mohou být použity nesprávně, nebo mohou být zaměněny, nebo v kombinaci. Storyboard dělá nějaký pokus o bytí přesvědčivý kus propagandy, ale je omezená. |
| Umělecké Obrazech | Zvolená zachytit scény umění je vhodné a čistý. Čas a péče je věnována tomu, aby scény jsou poutavé a kreativní. | Zvolená zachytit scény umění je vhodné, ale může zdát vrhl. Některé art může být nahodile umístěny a nedostatek pozornosti pro detail je patrný. | Zvolená zachytit scény umění nevhodná nebo příliš omezená. Některé scény mohou být prázdné. |
| English Konvence | Nápady jsou organizovány. Existuje jen velmi málo nebo vůbec žádné gramatické, mechanické nebo pravopisné chyby. | Nápady jsou většinou organizovány. Existují nějaké gramatické, mechanické nebo pravopisné chyby. | Nápady mohou být zmatený nebo ztracená. Nedostatek kontroly nad gramatiky, mechaniky, a hláskování odráží nedostatek korektury. |
Získejte jasné porozumění propagandě jako záměrné metodě utváření vnímání a manipulace chování za účelem dosažení konkrétních cílů. Uvědomte si, že propaganda často oslovuje emoce a využívá selektivní informace k ovlivnění cílového publika.
Seznamte se s běžnými propagandistickými technikami používanými k ovlivnění veřejného mínění. Některé klíčové techniky zahrnují rozjetý vlak, svědectví, obyčejní lidé, přenos, oslovování, skládání karet a třpytivé obecnosti. Prostudujte si každou techniku a pochopte, jak manipulují s emocemi a názory.
Kriticky analyzujte mediální zprávy a reklamy, abyste identifikovali praktiky propagandy. Hledejte případy, kdy jsou zacíleny emoce, jsou prezentovány selektivní informace nebo jsou používána doporučení. Zvažte, jak tyto techniky mají za cíl ovlivnit vaše přesvědčení nebo činy.
Rozvíjet dovednosti pro hodnocení důvěryhodnosti a zkreslení informačních zdrojů. Zvažte motivy a zájmy za prezentovanými informacemi. Hledejte známky manipulace, jako jsou jednostranné argumenty nebo použití nabitého jazyka.
Prozkoumejte více zdrojů a pohledů na konkrétní problém nebo téma. Porovnejte, jak různé zdroje používají propagandistické techniky k formování názorů. Hledejte nesrovnalosti, předsudky nebo opomenutí, které mohou naznačovat manipulaci.
Zapojte se do kritického myšlení a pokládejte zkoumavé otázky, když narazíte na informace, které mohou být propagandou. Zvažte základní motivy a prozkoumejte poskytnuté důkazy a odůvodnění. Vypěstujte si zdravý skepticismus a hledejte různé názory, abyste si vytvořili dobře informované názory.
Když s dětmi diskutujete o propagandě, používejte jazyk odpovídající jejich věku a příklady, kterým rozumí. Začněte jednoduchou definicí, například „Propaganda přesvědčuje pomocí nepravdivých nebo zaujatých informací“. Spojte to s reklamami nebo sociálními médii, které znají. Podporujte otázky a kritické myšlení. Zdůrazněte, že ne všechny informace jsou přesné, diskutujte o možných výsledcích věřící propagandy. Zdůrazněte různé názory a roli mediální gramotnosti v boji proti ní.
Děti se mohou v každodenním životě setkávat s různými formami propagandy, například v reklamách, příspěvcích na sociálních sítích, televizních pořadech, novinových článcích a dokonce i v učebnicích. Například reklamy často používají chytlavé slogany a hudbu, aby přesvědčily děti, aby si koupily konkrétní produkt nebo značku, zatímco příspěvky na sociálních sítích mohou být navrženy tak, aby propagovaly určitý názor nebo ideologii. Politická propaganda může být přítomna i v životě dětí, jako jsou politické reklamy, projevy a materiály ke kampani. Například příbuzný chování a přízemní obraz promítaný politiky mísícími se s běžnými občany je příkladem toho, čemu se říká obyčejná lidová propaganda, technika, která má za cíl vytvořit pocit spojení a autenticity mezi vůdci a veřejností. Tyto zprávy mohou používat emocionálně nabitý jazyk, neobjektivní informace nebo dokonce dezinformace k ovlivnění názorů a přesvědčení lidí. Ve školách mohou být zdrojem propagandy také učebnice a učební materiály. Některé učebnice mohou například prezentovat konkrétní verzi historie, která zobrazuje určitou zemi nebo skupinu v příznivém světle, a přitom bagatelizovat nebo vynechávat informace, které se s tímto vyprávěním neslučují. Tím, že se děti naučí pečlivě vyhodnocovat informace a vyhledávat různé perspektivy, mohou rozvíjet dovednosti orientovat se ve složitém a často zaujatém mediálním prostředí.
Pomáhat dětem analyzovat propagandu zahrnuje různé strategie pro rodiče a učitele. Povzbuzení kritického myšlení prostřednictvím otázek jako "Kdo to vytvořil?" a "Je poskytnut důkaz?" je účinný. Výuka rozpoznávání propagandistických technik – emocionálního jazyka, apelů na autoritu – zvyšuje jejich schopnost odhalit manipulaci. To děti vybaví k identifikaci zkreslených vlivů.
Existuje mnoho strategií a nástrojů, které mohou učitelé použít k tomu, aby učili své studenty o propagandě ve třídě. Jedním z přístupů je použití skutečných příkladů propagandy, jako jsou politické reklamy, příspěvky na sociálních sítích nebo zpravodajské články, které studentům pomohou pochopit techniky a strategie, které se běžně používají. Analýzou a dekonstrukcí těchto příkladů se studenti mohou naučit rozpoznávat propagandu a porozumět tomu, jak může ovlivnit přesvědčení a činy lidí. Další strategií je využívat aktivity hraní rolí, debaty nebo simulace, které studentům pomohou procvičit kritické myšlení a dovednosti v oblasti mediální gramotnosti. Studenti mohou být například rozděleni do skupin a přiřazeni k tomu, aby zastupovali různé názory na konkrétní problém, a poté se zapojit do debaty nebo diskuse, aby si procvičili hodnocení a analýzu informací z různých úhlů pohledu. Učitelé mohou také využívat zdroje mediální gramotnosti, jako jsou online hry, interaktivní lekce nebo multimediální projekty, které studentům pomohou rozvíjet jejich schopnosti kritického myšlení a analýzy.
30denní záruka vrácení peněz Pouze noví zákazníci Plná cena po zaváděcí nabídce
